2. Účetní postupy

2.1. Základní zásady zpracování účetní závěrky

Účetní závěrka je sestavována na principu historických pořizovacích cen, který je modifikován přeceněním finančního umístění (včetně finančních derivátů) na reálnou hodnotu a stanovením technických rezerv (ve smyslu definice zákona o pojišťovnictví). Účetnictví je vedeno v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vydanou Ministerstvem financí České republiky, Českými účetními standardy pro pojišťovny a dalšími souvisejícími předpisy.

Částky v účetní závěrce a v příloze jsou zaokrouhleny na tisíce českých korun (tis. Kč), není-li uvedeno jinak. Účetní závěrka není konsolidována. Společnost nepřipravuje konsolidovanou účetní závěrku, údaje účetní závěrky Společnosti se zahrnují do konsolidované účetní závěrky koncernu Generali CEE Holding B.V. se sídlem Diemerhof 32, Diemen, 1112 XN, Nizozemské království a Assicurazioni Generali S.p.A. se sídlem Piazza Duca degli Abbruzi 2, 34132, Trieste, Itálie.

2.2. Finanční umístění

2.2.1. Pozemky a stavby

Pozemky a stavby se klasifikují jako finanční umístění. K okamžiku pořízení se oceňují pořizovacími cenami. K rozvahovému dni se pak ocení reálnou hodnotou stanovenou podle odborného odhadu, který je aktualizován nejméně jednou za pět let. Reálnou hodnotou se rozumí cena, za kterou by mohly být tyto pozemky a stavby prodány v den provádění jejich ocenění za obvyklých podmínek na dokonale fungujícím trhu. Změny reálné hodnoty se vykazují (po zohlednění daňového dopadu) ve vlastním kapitálu, do výkazu zisku a ztráty se převedou v okamžiku realizace. Společnost k rozvahovému dni posuzuje, zda nedošlo k indikacím trvalého snížení hodnoty pozemků a staveb. Pokud takové indikace existují, odhadne Společnost na základě aktualizovaného odborného odhadu zpětně získatelnou částku a upraví reálnou hodnotu pozemku či stavby. Trvalé snížení hodnoty je vykázáno ve výkazu zisku a ztráty.

2.2.2. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních

Tato kategorie zahrnuje podíly v podnikatelských seskupeních, dluhové cenné papíry vydané osobami v podnikatelských seskupeních a půjčky osobám v podnikatelských seskupeních.

Podíly v ovládaných osobách představují účasti s rozhodujícím vlivem. Účastí s rozhodujícím vlivem (dceřinou společností) je podnik ovládaný Společností, jehož finanční a provozní procesy Společnost může ovládat a získávat přínosy z jeho činnosti.

Ve společnosti s podstatným vlivem (přidružená společnost) Společnost vykonává podstatný vliv svým podílem na finančním a provozním rozhodování, ale nemá možnost tuto společnost ovládat.

Podíly v podnikatelských seskupeních se k rozvahovému dni oceňují reálnou hodnotou. Je-li podíl v podnikatelských seskupeních představován cennými papíry obchodovanými na veřejném trhu, rozumí se reálnou hodnotou jejich tržní cena. Pokud akcie na veřejném trhu obchodovány nejsou, je reálná hodnota stanovena s využitím podílu Společnosti na vlastním kapitálu dceřiné nebo přidružené společnosti k rozvahovému dni. V případě nadací je vlastní kapitál očištěný o účelově vázané zdroje přijaté nadací. Změny reálné hodnoty podílů v podnikatelských seskupeních jsou vykazovány ve vlastním kapitálu.

Půjčky poskytnuté podnikatelským seskupením, stejně jako ostatní dlouhodobé pohledávky za těmito subjekty, se k rozvahovému dni oceňují reálnou hodnotou. Změny reálné hodnoty předmětných půjček a pohledávek se vykazují ve vlastním kapitálu.

2.2.3. Investice do cenných papírů (kromě podílů v podnikatelských seskupeních)

Společnost používá ve svých modelech určených ke zjištění reálné hodnoty cenných papírů pouze dostupné tržní údaje. Oceňovací modely zohledňují běžné tržní podmínky existující k datu ocenění, které nemusí odrážet situaci na trhu před nebo po tomto dni. K rozvahovému dni vedení Společnosti tyto modely přezkoumalo a ujistilo se, že adekvátním způsobem zohledňují aktuální tržní podmínky včetně relativní likvidity trhu a úvěrového rozpětí.

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem a ostatní podíly obsahují zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, případně jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem kromě investic do podnikatelských seskupení. Změny reálné hodnoty akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem se vykazují ve výkazu zisku a ztráty.

Společnost rozdělila své dluhové cenné papíry do dvou portfolií: dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelné dluhové cenné papíry.

Dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů
Tyto cenné papíry mají dvě podkategorie: cenné papíry k obchodování a ty, které účetní jednotka označí za cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů při prvotním zaúčtování.

Cenný papír je klasifikován jako cenný papír k obchodování, pokud je pořízen nebo získán za účelem prodeje nebo vypořádání v blízké budoucnosti nebo je součástí definovaného portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny za účelem dosahování zisků z cenových rozdílů v krátkodobém časovém období. Jakýkoliv dluhový cenný papír, který je finančním aktivem, může být při prvotním zaúčtování zařazen jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů s výjimkou účastnických cenných papírů a podílů, které nejsou veřejně obchodovány a jejichž reálnou hodnotu nelze spolehlivě odhadnout, a cenných papírů emitovaných Společností.

Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou nejprve oceňovány pořizovací cenou, zahrnující vedlejší pořizovací náklady, a následně jsou oceňovány reálnou hodnotou. Veškeré související zisky a ztráty včetně úrokových výnosů se vykazují v položkách nákladů a výnosů z finančního umístění. Spotové nákupy a prodeje jsou účtovány k datu vypořádání. Forwardové obchody jsou zachyceny jako deriváty.

Realizovatelné dluhové cenné papíry
Realizovatelné dluhové investiční cenné papíry nejsou ani cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, ani cennými papíry drženými do splatnosti. Zahrnují zejména dluhové cenné papíry držené pro účely řízení likvidity a zajištění běžného případně kapitálového výnosu v případě jejich realizace. Změny v jejich reálné hodnotě se vykazují ve výkazu zisku a ztráty.

2.2.4. Depozita u finančních institucí

Depozita u finančních institucí se k rozvahovému dni oceňují reálnou hodnotou, která se za běžných podmínek přibližně rovná naběhlé hodnotě. Změny reálné hodnoty depozit u finančních institucí se vykazují ve výkazu zisku a ztráty.

2.3. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je představováno aktivy, ze kterých vychází hodnota souvisejících závazků příslušné technické rezervy. Hodnota finančního umístění a související technické rezervy je určena na základě aktuální reálné hodnoty podkladových aktiv v souladu s ustanoveními pojistných smluv (dále viz bod 2.8.6.). Změny reálné hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty.

2.4. Finanční deriváty a zajišťování

Finanční deriváty včetně měnových obchodů, futures na úrokovou míru, FRA, měnových a úrokových swapů, měnových a úrokových opcí a ostatní finanční deriváty jsou nejprve zachyceny v rozvaze v pořizovací ceně a následně přeceňovány na reálnou hodnotu.

Reálné hodnoty jsou odvozeny z kótovaných tržních mid cen, z modelů diskontovaných peněžních toků nebo modelů pro oceňování opcí, které vycházejí pouze z dostupných tržních údajů.

Oceňovací modely zohledňují běžné tržní podmínky existující k datu ocenění, které nemusí odrážet situaci na trhu před nebo po tomto dni. K rozvahovému dni vedení Společnosti tyto modely přezkoumalo a ujistilo se, že adekvátním způsobem zohledňují aktuální tržní podmínky včetně relativní likvidity trhu a úvěrového rozpětí.

Všechny deriváty jsou vykazovány v položce ostatní finanční umístění.

Deriváty vložené do jiných finančních nástrojů jsou vykazovány jako samostatné deriváty v případě, že jejich rizika a charakteristiky úzce nesouvisí s riziky a charakteristikami hostitelské smlouvy a hostitelská smlouva není vykázána v reálné hodnotě.

Oceňovací rozdíly finančních derivátů k obchodování se vykazují jako přírůstky, resp. úbytky hodnoty finančního umístění ve výkazu zisku a ztráty.

2.5. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek jiný než pozemky a stavby je prvotně oceněn pořizovací cenou, která zahrnuje náklady vynaložené na uvedení majetku do současného stavu a místa, sníženou v případě odpisovaného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku o oprávky.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek jiný než pozemky a stavby (nemovitosti) je odpisován rovnoměrně po dobu jeho předpokládané životnosti. Dlouhodobý hmotný majetek s jednotkovou cenou 3 000 – 40 000 Kč je odepisován rovnoměrně po dobu dvou let, dlouhodobý hmotný majetek s jednotkovou cenou do 3 000 Kč je pak odepsán do nákladů k datu pořízení. Dlouhodobý nehmotný majetek s jednotkovou cenou nižší než 60 000 Kč je odepsán do nákladů při spotřebě.

Jsou uplatňovány tyto doby odepisování, údaje jsou uvedeny v letech:

V případě, že zůstatková hodnota dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku přesahuje jeho odhadovanou užitnou hodnotu, je k takovému majetku vytvořena opravná položka.

Náklady na opravy a na udržování dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku se účtují přímo do nákladů. Technické zhodnocení je aktivováno pro jednotlivé majetkové položky překračující 40 000 Kč ročně.

2.6. Pohledávky

Pohledávky z neinkasovaného pojistného a ostatní pohledávky jsou vykázány v nominální hodnotě snížené o opravnou položku k pohledávkám po splatnosti.

Tvorba, resp. rozpuštění opravných položek k pohledávkám po splatnosti jednoznačně souvisejících s pojišťovací činností se vykazuje mezi ostatními technickými náklady, resp. výnosy. Tvorba, resp. rozpuštění těchto opravných položek ani odpis pohledávek neovlivňují hrubé předepsané pojistné.

Tvorba, resp. rozpuštění opravných položek k pohledávkám po splatnosti, které nesouvisejí jednoznačně s pojišťovací činností, se vykazuje mezi ostatními netechnickými náklady, resp. výnosy.

2.7. Cizí měny

Transakce prováděné v cizích měnách jsou přepočteny a zaúčtovány devizovým kurzem platným v den transakce.

Finanční aktiva a pasiva uváděná v cizích měnách jsou přepočtena na české koruny devizovým kurzem zveřejněným Českou národní bankou („ČNB“) k rozvahovému dni.

S výjimkou majetku a závazků oceňovaných k rozvahovému dni reálnou hodnotou nebo ekvivalencí jsou veškeré realizované a nerealizované kurzové zisky a ztráty vykázány ve výkazu zisku a ztráty.

U majetku a závazků oceňovaných k rozvahovému dni reálnou hodnotou nebo ekvivalencí je kurzový rozdíl součástí reálné hodnoty a samostatně se o něm neúčtuje.

2.8. Technické rezervy

Účty technických rezerv zahrnují částky převzatých závazků z titulu platných pojistných smluv a jejich účelem je zabezpečit krytí závazků vznikajících z pojistných smluv. Technické rezervy jsou stanoveny v souladu s požadavky české legislativy, jak je popsáno níže.

Test postačitelnosti pojistně-technických závazků se provádí v souladu s metodologií a odbornými doporučeními vydanými Českou společností aktuárů. Pro účely diskontování se používá výnosová křivka dle aktuálního doporučení České společnosti aktuárů.

Společnost vytvářela následující technické rezervy:

2.8.1. Rezerva na nezasloužené pojistné

Rezerva na nezasloužené pojistné je tvořena částí předepsaného pojistného, které se vztahuje k budoucím účetním obdobím, a její výše je stanovena jako souhrn rezerv vypočítaných podle jednotlivých pojistných smluv za použití metody „pro rata temporis“.

2.8.2. Rezerva pojistného životních pojištění

Výše rezervy pojistného životních pojištění představuje souhrn rezerv vypočítaných podle jednotlivých smluv životních pojištění. Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnotu budoucích závazků pojišťovny vypočtenou pojistněmatematickými metodami včetně již přiznaných a připsaných podílů na zisku a rezerv na náklady spojené se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

Použitím zillmerizační metody dochází k časovému rozlišení pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy v životním pojištění. Tyto náklady jsou pojistněmatematickými metodami započítány v rezervě pojistného životních pojištění. Rezerva je očištěna o přechodně záporné zůstatky, které jsou aktivovány a vykázány jako náklady příštích období. Při této aktivaci je dodržován princip opatrnosti a je zohledněno riziko předčasného ukončování pojistných smluv.

2.8.3. Rezerva na pojistná plnění

Částka RBNS rezervy se stanoví jako souhrn odhadů nákladů na pojistná plnění. Zůstatková hodnota IBNR rezervy se vypočítává s pomocí pojistněmatematických a statistických metod. Rezerva na pojistná plnění rovněž zahrnuje veškeré očekávané výlohy související se zpracováním pojistných plnění.

Není-li v konkrétním případu odůvodněn jiný postup, v případě soudního sporu o výplatu pojistného plnění vychází RBNS rezerva z žalované částky a příslušenství. Žalovaná částka může být omezena výší pojistné částky (limitu pojistného plnění) sjednané v pojistné smlouvě.

2.8.4. Rezerva na prémie a slevy

Rezerva na prémie a slevy životního i neživotního pojištění se vytváří v souladu s pojistnými smlouvami a používá se ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

2.8.5. Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry

Tato rezerva se tvoří k pokrytí rozdílu mezi současným, resp. předpokládaným výnosem finančního umístění Společnosti a garantovaným úrokovým výnosem (technické úrokové míry) z pojistných závazků a případně i k pokrytí nepostačitelnosti technických rezerv z jiných důvodů. Nutnost tvorby rezervy je pravidelně ročně vyhodnocována a v současné době nebyla její tvorba zapotřebí.

2.8.6. Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

Rezerva se tvoří v případě investičního životního pojištění, tedy pojištění, kde je nositelem investičního rizika pojistník. Její výše se stanoví podle pojistné smlouvy na základě zaplaceného pojistného, stržených poplatků a hodnoty specifikovaných podkladových aktiv.

2.8.7. Rezerva na závazky Kanceláře

Rezerva na závazky Kanceláře je tvořena Společností na krytí proporcionálního podílu na závazcích České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), sloužících zejména ke krytí deficitu prostředků rezerv zákonného pojištění a k příspěvkům do garančního fondu Kanceláře. Rezerva se tvoří na základě údajů známých Společnosti k rozvahovému dni. Výše závazku Společnosti se proporcionálně mění v návaznosti na výši jejího tržního podílu, dále pak zejména na odhadu deficitu prostředků rezerv zákonného pojištění.

2.9. Časové rozlišení pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy

Pořizovací náklady zahrnují veškeré přímé a nepřímé náklady vzniklé v souvislosti s uzavřením pojistné smlouvy a obnovou existujících pojistných smluv. Zahrnují také náklady vzniklé v běžném účetním období, které se ale vztahují k výnosům období budoucích.

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy neživotního pojištění jsou časově rozlišeny ve stejném poměru jako předepsané pojistné a jsou vykázány jako aktivum. Časově rozlišovány jsou provize zprostředkovatelům a jiné variabilní náklady přímo související s uzavíráním pojistných smluv.

Společnost pravidelně zjišťuje potenciální snížení hodnoty tohoto aktiva. V případě, že jeho účetní hodnota přesahuje odhadovanou užitnou hodnotu, je tento rozdíl zachycen ve výkazu zisku a ztráty.

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy v tradičním životním pojištění jsou časově rozlišovány zillmerováním rezervy pojistného životních pojištění. Přechodný záporný zůstatek rezervy z tohoto postupu pro jednotlivé smlouvy nesnižuje celkovou výši rezervy, ale jeho dobytná část je vykázána jako odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy.

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy rizikového životního pojištění typu Benefit se časově rozlišují lineárně po dobu dvou let.

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy z investičního životního pojištění Společnost časově nerozlišuje.

2.10. Předepsané hrubé pojistné

Předepsané hrubé pojistné zahrnuje veškeré částky splatné podle pojistných smluv během účetního období nezávisle na skutečnosti, zda se tyto částky vztahují zcela, nebo zčásti k pozdějším účetním obdobím a převádějí-li tyto pojistné smlouvy významné pojistné riziko protistrany (pojištěného) na pojistitele tím, že souhlasí s kompenzací pojištěného/ pojistníka, pokud by jej v budoucnosti negativně ovlivnila určitá konkrétní nejistá událost. Hrubé předepsané pojistné zahrnuje rovněž vstupní poplatky a podobné platby.

2.11. Náklady na pojistná plnění

Náklady na pojistná plnění se účtují v okamžiku likvidace pojistné události a uznání (stanovení) výše plnění. Tyto náklady zahrnují i náklady Společnosti spojené s likvidací pojistných událostí. Náklady na pojistná plnění se snižují o regresy a jiné obdobné nároky Společnosti.

2.12. Rozdělení výnosů a nákladů mezi Technické účty a Netechnický účet

Náklady a výnosy se účtují v návaznosti na to, zda souvisejí, či nesouvisejí s pojišťovací činností.

Veškeré náklady a výnosy jednoznačně související s pojišťovací činností se účtují na příslušné Technické účty. Všechny ostatní náklady a výnosy se vykazují na Netechnickém účtu a následně se alokují podle interně stanoveného klíče na účet správní režie nebo ostatních technických nákladů.

2.13. Náklady na zaměstnance, penzijní připojištění a sociální fond

Náklady na zaměstnance jsou součástí správních nákladů a zahrnují odměny členům představenstva a dozorčí rady.

Společnost přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění do příspěvkově definovaných penzijních fondů a kapitálové životní pojištění. Tyto příspěvky na penzijní připojištění jsou účtovány přímo do nákladů.

K financování státního důchodového pojištění hradí Společnost pravidelné odvody do státního rozpočtu.

2.14. Ostatní rezervy

Společnost tvoří rezervy na krytí svých závazků nebo výdajů, u nichž je pravděpodobné, že nastanou, je znám jejich účel, avšak není přesně známa jejich výše nebo časový rozvrh úhrady. Rezervy však nejsou tvořeny na běžné provozní výdaje nebo na výdaje přímo související s budoucími příjmy.

2.15. Aktivní a pasivní zajištění

Aktivní zajištění
Transakce a zůstatky vyplývající z aktivních zajistných smluv se vykazují obdobným způsobem jako u pojistných smluv.

Pasivní zajištění
Zajistná aktiva odpovídající podílu zajišťovatele na zůstatkové hodnotě technických rezerv krytých předmětnými existujícími zajistnými smlouvami snižují hrubou výši technických rezerv.

Pohledávky a závazky ze zajištění se vykazují v pořizovací hodnotě a jsou přeceněny platným kurzem ČNB k rozvahovému dni.

Změny zajistných aktiv, podílu zajišťovatele na pojistných plněních, zajistné provize a zajistné se ve výkazu zisku a ztráty uvádějí samostatně od odpovídajících hrubých hodnot. Zajistná provize se časově rozlišuje stejným poměrem jako související zajistné.

Společnost pravidelně zjišťuje potenciální snížení hodnoty pohledávek ze zajištění a zajistných aktiv vztahujících se k technickým rezervám. V případě, že jejich účetní hodnota přesahuje odhadovanou užitnou hodnotu, je tento rozdíl zachycen ve výkazu zisku a ztráty.

2.16. Odložená daň

Odložená daň se vykazuje u všech přechodných rozdílů mezi zůstatkovou hodnotou aktiva nebo závazku v rozvaze a jejich daňovou hodnotou s použitím závazkové metody.

Odložená daňová pohledávka je zachycena ve výši, kterou bude pravděpodobně možno realizovat proti očekávaným zdanitelným ziskům v budoucnosti.

Pro výpočet odložené daně se používá schválená daňová sazba pro období, v němž Společnost očekává její realizaci.

Odložená daň vyplývající z oceňovacích rozdílů vykázaných ve vlastním kapitálu je rovněž zachycena ve vlastním kapitálu.

2.17. Transakce se spřízněnými stranami

Významné transakce, zůstatky a metody stanovení cen transakcí se spřízněnými stranami jsou uvedeny v bodech 21.

2.18. Následné události

Dopad událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky, je zachycen v účetních výkazech v případě, že tyto události poskytly doplňující informace o skutečnostech, které existovaly k rozvahovému dni.

V případě, že mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky došlo k významným událostem zohledňujícím skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí popsány v příloze účetní závěrky, ale nejsou zachyceny v účetních výkazech.